Tato noc patřila tentokrát čtvrtým ročníkům a bylo to takové malé rozloučení s družinou a s námi
vychovatelkami. Než jsme se vrhli na loučení, prošli jsme se společně Duchcovem ke kostelu Církve
československé husitské. Jelikož tento den byl zrovna věnován Noci kostelů, měli jsme to štěstí a
mohli vyšlapat 118 schodů až na věž, kde se nám otevřel nádherný pohled po městě a kraji kolem
nás. V kostele jsme si mohli poslechnout koncert právě hrající skupiny a prohlédnout vystavené
obrázky, které malovaly duchcovské děti. Také jsme se zúčastnili hlasovací ankety o nejkrásnější
obrázek. Pak už jsme ale běželi do družiny grilovat a užívat si dlouhé noci. Během grilování si děti
vyluštily tajnou šifru, která je dovedla k odměně v podobě šampaňského (dětského) a něco na zub
k tomu. Po výborné večeři jsme si připili na rozloučenou a i nějaká ta slzička ukápla. Zavzpomínali
jsme na hezké chvíle strávené v družině a zakončili večer zábavnými hrami ze kterých nás bohužel
vyrušila již tmavá noc a my zalezli do spacáčků a nechali si zdát krásné sny… Ráno to u nás vypadalo
jako v zámku u Šípkové Růženky, vstávat se nikomu opravdu nechtělo. Po výborné snídani jsme si
popřáli hezký víkend a rozešli se do svých domovů.